Kontakty
KDE KOUPIT
10.12.2018
Na zkušenou do španělských skleníků

Jak nedat škůdcům a plísním šanci, a přitom zajistit rostlinkám ten nejlepší přísun živin? Řešením je pěstování bez půdy neboli hydroponie. Není to žádná věda. Zeminu ve sklenících nahradí živý roztok a substrát, který slouží pouze jako opora pro kořeny.

Nejvyšší technologickou úrovní v rámci hydroponicky pěstované zeleniny se pyšní holandští pěstitelé. Neméně zajímavých výsledků, co se objemu produkce týče, ale dosahují i španělští farmáři v Andalusií. Protože holandské principy jsou nám už dobře známy a aktivně je při pěstování využíváme, rozhodli jsme se tentokrát pro 3denní studijní pobyt ve sluncem zalitém Španělsku. V listopadu jsem se spolu s kolegy z farem Kameničany a Bezdínek vydal do zeleninového ráje v oblastech Almérie a Granady. Celou cestu nám pomohla připravit firma Koppert, která je naším hlavním partnerem v rámci biologické ochrany rostlin.

 

Stovky hektarů skleníků na úpatí hor

 

Typický obrázek krajiny v oblasti Alméria, kde úpatí hor pokrývají stovky hektarů fóliovníků

Ihned po přistání na letišti v Malaze jsme si všimli dominantních hřebenů pohoří Sierra Nevada, které se táhne v délce více než 100 kilometrů nedaleko od pobřeží Středozemního moře. Jak jsme se později dozvěděli od našeho průvodce Javiera Garcii, hory jsou zdrojem vody pro zdejší intenzivní zemědělství. Španělští farmáři tu na několika tisících hektarech krytých ploch pěstují především papriky, rajčata, okurky a vodní melouny. Slovem skleník se tu nedá nazvat prakticky žádná farma, protože k jejich krytí se používají převážně folie a plachty. Za nejmodernější se pak dají považovat průhledné polymery. Ve srovnání s našimi skleníky jde o technologicky velmi jednoduché farmy. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je subtropické klima, které prakticky nikdy neklesá pod bod mrazu.

Ve zdejších sklenících nemají žádný stabilní zdroj tepla a vytápění pouští jen výjimečně pro choulostivější okurky. Také intenzita pracovní síly na jeden hektar je tu nižší než v našich moderních provozech. Většina manuálně pracujících zaměstnanců farem pochází z Rumunska, Maroka a Senegalu.

I když se pěstební technologie španělských farmářů velmi liší od té naší, nebyla o nové poznatky nouze. Jedním z našich společných témat byla ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům. Musím velmi pochválit otevřenost všech navštívených farmářů a také kolegů z firmy Koppert, kteří se ochotně podělili o vlastní metody a postupy.

Václav Psota (NWT) v porostu paprik

 

Přírodní metody proti houbám vhodné i pro zahrádkáře

 

V našich sklenících preferujeme přírodní postupy, a tak jsme velmi ocenili informace o přístupech španělských farmářů v boji proti houbám rodu Phytium sp., které jsou obávaným patogenem kořenů okurek. Agronom Javier, který si své okurky velmi hýčká, nasazuje úspěšně do biologického boje houbu Trichoderma harzianum. Tato užitečná houba prorůstá kořenovým systémem rostlin a napomáhá jim k lepšímu příjmu živin a vody. Navíc také brání v rozvoji dalších patogenních hub. Tuto skutečnost záměrně vyzdvihuji, protože Trichoderma harzianum je obsažena i v některých přípravcích, které jsou volně dostupné pro širokou zahrádkářskou veřejnost.

V relativně moderním okurkovém skleníku jsme dlouho diskutovali o problematice chorob. Zleva: majitel farmy, Antonio Gimenez Marzo (ředitel španělské pobočky firmy Koppert), Javier García (náš průvodce), Lucie Kučová, Alžběta Nagyová (obě farma Bezdínek) a Radek Fojtík (farma Kameničany)

Alžběta Nagyová a Lucie Kučová diskutují se španělskými kolegy o systému ventilace našeho skleníku

Kromě skleníků jsme navštívili také dva supermarkety, abychom se podívali, jaký výběr čerstvé zeleniny a ovoce mají španělští zákazníci k dispozici. Byli jsme příjemně překvapeni. Nabídka je totiž pořádně pestrá a vizuálně zdařilá prezentace na pultu k nákupu zeleniny a ovoce přímo svádí.

Vzdělávací programy a studijní cesty jsou pro nás skvělou příležitostí, jak dosáhnout špičkových kompetencí v oboru, který je nám zároveň koníčkem. Novým efektivnějším postupům a metodám pěstování ve sklenících se učíme rádi. Děláme to především proto, abychom mohli úspěšně plnit naše poslání – přispívat k tomu, aby Češi a Slováci jedli 12 měsíců v roce více lokálně vypěstované zeleniny nejlepší možné chuti.

 

Za tým Farmy Bezdínek

Václav Psota