[:cs]Další zajímavostí pěstování zeleniny v našich sklenících je bezesporu zavedení čmeláků jako hlavních opylovačů. V blízkosti porostu jsou umístěny úly, které jsou domovem tisíců z nich. Čmeláci tak mohou “pracovat” na rostlinách s jasnou představou toho, kde je jejich úl. Velmi rychle si zmapují prostředí, a nemají potřebu létat do vzdálenějších míst.
Čmelák zemní (Bombus terrestris L.) je v Evropě nejhojnějším a největším druhem svého rodu. Patří do druhové skupiny pollen storres, tzn. že dělnice ukládají pyl a med do zvláštních voskových nádob. Z uskladněných zásob později dělnice krmí larvy podobně jako včely. Tělo čmeláka zemního je oválné. Má černou barvu se žlutohnědým pruhem za hlavou, na předohrudi a uprostřed na zadečku. A bílým pruhem na konci zadečku. Dělnice měří okolo 16 mm, matka 25 mm. První dělnice (o které pečuje jen matka) jsou velké jen 8 až 10 mm. Zdroj: Wikipedie
Proč čmelák?
Existuje mnoho různých druhů hmyzu, které by mohly být používány pro opylování rostlin ve sklenících – jako jsou včely, motýli a některý dvoukřídlý hmyz. Oproti včelám však umí čmelák pracovat dvakrát rychleji a důkladněji. Navíc pro včelu je květ rajčete velmi málo atraktivní, protože neobsahuje nektar.
Opylování je v podstatě přenos pylových trn z jedné rostliny na druhou. Pyl drží čmeláci na nohou a část přenášejí na další květ, aby došlo k opylení a vytvoření plodů. Ze špatně opylených nebo neopylených květů se plody vůbec netvoří nebo bývají tvarově deformované.
„Chytrý“ čmelín
Úl, který ve skleníku používáme, je složen z kartónového obalu, do nějž je zapuštěna vlastní konstrukce. V ní čmeláci budují své dílo. Obal chrání úl při přepravě i na stanovišti. A zajišťuje příznivější mikroklima. Na dně krabice je umístěna nádoba s cukerným roztokem, který dodává čmelákovi potřebnou energii. Letová aktivita čmeláků je řízena pomocí Wi-Fi příjímače, na němž je napojena závora, která je od určité chvíle nepustí z úlu ven a umožní jim pouze návrat.
Dělnice v hnízdě pečují o larvy, které musí být neustále krmeny velkým množstvím pylu. Čím více larev je, tím více pylu je třeba sbírat, což má za následek větší opylování. Rajčata si tak pokojně rostou a dozrávají v nekonečných lánech připomínající procházku rajskou zahradou.
Za R&D tým Farmy Bezdínek
Václav Psota
[:]
